Pár sov pálených rozšířil zvířecí osazenstvo táborské zoologické zahrady teprve letos na začátku jara. Zoo si slibovala, že bude tyto ve volné přírodě mizící sovy pravidelně odchovávat. Nikdo však netušil, že se dvojice sov v novém domově zabydlí tak rychle, že první mláďata vyvedou už letos. Nicméně stalo se a návštěvníci tak mohou už v těchto dnech obdivovat hned čtveřici malých soviček.

„Sovy pálené Leopold a Pálenka rozšířily naši kolekci sov teprve v polovině března a velice rychle se u nás zabydlely. Což dokládá i to, že se v jejich prostorné voliéře poměrně záhy objevila vejce. Ihned jsme jim vytvořili vhodné klidné podmínky, aby se odchov podařil. Hlavním posláním naší zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Proto jsme velmi rádi, že se pár těchto krásných a bohužel ve volné přírodě vymírajících sov tak rychle rozmnožil. Doufáme, že tomu tak bude i v budoucnu,“ říká ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.

Chov sov pálených plně zapadá do konceptu táborské zoo. „Sovy pálené z volné přírody postupně mizí. Největším nebezpečím je pro ně člověk, nejčastější zjištěnou příčinou smrti těchto krásných sov je srážka s autem či vlakem. Velké riziko představuje také používání chemických prostředků proti hlodavcům, kteří tvoří podstatnou část potravy těchto sov. Některé odhady mluví o tom, že na českém území přežívá už jen 150 až 450 párů. V Česku je tak sova pálená zvláště chráněná jako silně ohrožený druh,“ zdůrazňuje ředitel zoo Korec.

Sova pálená je snadno rozeznatelná podle výrazného závoje srdčitého tvaru kolem obličeje, velkých černých očí a charakteristického zbarvení. Spodní strana těla je bílá až žlutohnědá s tmavým skvrněním, svrchní strana tmavá – břidlicově černá s jemným bílým skvrněním.

Původně sovy pálené žily v otevřené krajině se skálami či světlými lesy, postupem času se ale přizpůsobily blízkosti člověka. V současnosti tak hnízdí hlavně v budovách, převážně na půdách. Oblíbily si ale také věže kostelů, zříceniny a zemědělské usedlosti. Zemědělcům pomáhají tím, že v okolí loví hraboše a myši. Populaci sov však decimuje používání jedů k hubení hlodavců. Hlavním predátorem sov je kuna skalní.

Sova pálená má velmi dobrý sluch, díky kterému dokáže přesně lokalizovat svou kořist. Drtivou část potravy (až 95 procent) tvoří drobní savci, nejoblíbenějším úlovkem jsou hraboši polní. Občas uloví i malé ptáky, obojživelníky nebo hmyz. Kořist loví převážně v noci, nízkým neslyšným letem těsně nad zemí.

Sova pálená vytváří trvalé páry, které většinou zůstávají věrní místu hnízdění. Tok začíná podle počasí během února či března, první hnízdění se odehrává obvykle v dubnu, druhé pak v červenci nebo srpnu. Na vejcích sedí pouze samice, které samec přináší potravu. Vylíhnutá mláďata pak krmí oba rodiče. Z hnízda mladé sovy poprvé vylétnou po zhruba 60 dnech.

Sovy pálené letos rozšířily kolekci sov v ZOO Tábor, kde už žijí kalous ušatý, puštík bradatý, puštík obecný, sovice sněžní a výr velký.

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2021 ji navštívilo 110 tisíc lidí. Od dubna je otevřená každý den od 9:00 do 19:00.