Letos uplynulo 40 let od zahájení činnosti Hemodialyzačního střediska v Nemocnici České Budějovice. Hemodialýza, umělá ledvina, umožňuje odstranit z krve látky, které se v organismu hromadí v důsledku ledvinného selhání.

Dialýza je laboratorní technika, jejíž princip spočívá v oddělování látek o různé molekulární hmotnosti z roztoků pomocí polopropustné membrány. Hemodialýza slouží k odstraňování nadbytečné vody, solí a škodlivých látek z organismu, nahrazuje funkci ledvin.

"Historie náhrady ledvinných funkcí hemodialýzou je téměř 100 let stará, poprvé ji použili Američané v roce 1912 u psa. První úspěšná hemodialýza u člověka byla zaznamenána v roce 1943 u pacientky s akutním selháním ledvin způsobeným sebevražednou intoxikací chloridem rtuťnatým, sublimátem, v holandském Kampenu profesorem Kolffem," připomněla historii Marie Pešková, vedoucí střediska.

Československo zahájilo dialyzační léčbu v roce 1955, první hemodialýza byla provedena na 2. interní klinice v Praze na Vinohradech. Dostupnost přístrojového vybavení a získávání zkušeností pracovníků umožnilo postupně vznik dalších mimopražských pracovišť v Hradci Králové a v Plzni.

"V českokobudějovické nemocnici byl první pacient s ledvinným selháním napojen na umělou ledvinu dne 17. listopadu 1971. Provoz hemodialyzačního střediska byl zahájen ve spolupráci s Interní klinikou Fakultní nemocnice Plzeň. Organizace hemodialyzačního programu byla velmi složitá, díky mezioborové spolupráci a nadšení všech pracovníků se tehdy podařilo zajistit náhradu ledvinných funkcí nemocným s ledvinným selháním pro oblast Jihočeského kraje," řekla Pešková.

Hemodialyzační pracoviště potřebovalo nejen technické zázemí pro vlastní proceduru očisťování krve pomocí dialyzačního přístroje, ale i úpravnu vody k přípravě dialyzačních roztoků, skladovací prostory, erudované pracovníky. Vyžadovalo osvojit si mnohé dovedností. Bylo potřeba vytvořit trvalejší přístup do žilního systému pro očišťování krve zavedením speciálních kanyl, chirurgové začali zakládat cévní spojky, dialyzační sestry se naučily ošetřovat tyto linky života. Péče o nemocné byla závislá na rychlé dostupnosti laboratorního hodnocení, dostatku krevních derivátů, radiodiagnostice. Přinesla také některé komplikace, hlavně riziko onemocnění infekční žloutenkou typu B pro nemocné i pro ošetřující personál.

"V 70. letech se program dialyzační léčby rozšiřoval pozvolna a omezeně, zejména z důvodů finančních a kapacitních. Zařazení jednotlivých pacientů bylo limitováno věkem do 45 roků, přidruženými komplikacemi, psychickou stabilitou. Diagnóza diabetes mellitus, onkologické onemocnění či jiné systémové onemocnění bylo kontraindikací samo o sobě. Na dialýzu bylo nahlíženo jako na metodu zachraňující život, respektive umožňující jeho další prodloužení," vysvětlila Pešková.

Přibývající klinické zkušenosti i poznatky o detailech procedury, technologický pokrok přinesly dialyzační nefrologii nové možnosti. Poskytovaná léčba již nespočívala jen v samotné hemodialýze. Klinické, laboratorní a fyzikální poznatky umožňují sestavit dialyzační rozvrh tak, aby byl pro každého pacienta dostatečně účinný a dostupný. Nejen díky dostupnosti dialyzačních metod se populace dialyzovaných pacientů změnila. Každým rokem narůstá jejich počet, zvyšuje se jejich věk, stoupá počet diabetiků, kardiaků, polymorbidních pacientů.

"Českobudějovické hemodialyzační středisko je nyní vybavené 15 lůžky s veškerým technickým vybavením, které umožňuje provedení všech intermitentních hemoeliminačních technik. Zároveň pečuje o pacienty, kteří jsou léčeni peritoneální dialýzou. Poskytuje náhradu ledvinných funkcí pro pacienty žijící na území okresu České Budějovice a v jeho blízkém okolí. V pravidelném dialyzačním programu se stará o více než 80 pacientů, u většiny nemocných je náhrada ledvinných funkcí zajištěna hemodialyzačními technikami, 10 procent se léčí peritoneální dialýzou. Ročně provede více než 10 000 výkonů," doplnila Pešková.

Významnou část činnosti střediska pokrývá akutní program, který poskytuje náhradu ledvinných funkcí pacientům i z jiných oblastí Jihočeského kraje. Jsou to komplikovaní pacienti s onemocněním srdce, cév, s infekčními chorobami, s chorobami krve, intoxikacemi. Provoz na HDS je nepřetržitý, o pacienty se stará 13 dialyzačních sester, dvě ošetřovatelky a dva lékaři.